Nejroztomilejší festival (nejen) tohoto léta
V malé krkonošské vísce se konal hudební festival Křížlické podletí. (Slovo „podletí“ je staročeským výrazem pro pozdní léto, konec srpna a měsíc září. Významově blízký je výraz „babí léto“.) Ten už čtvrtým rokem pořádá Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Křížlicích za podpory místního sboru dobrovolných hasičů a obce Jestřabí v Krkonoších. V sobotu 7. září se do místního evangelického kostela sjelo několik muzikantů reprezentujících různé hudební žánry. Každého vkus si tak v programu mohl najít své.
Jako první vstoupila na scénu v brzkém odpoledni kapela Něha v čele s hudebnicí, zpěvačkou a malířkou Klárou Modrou. Ta rozezvučela sakrální prostor, jak už název napovídá, něžnými tóny experimentální hudby. V průběhu celé akce si navíc návštěvníci mohli v prostorech kostela prohlédnout její vystavené obrazy.
Následovalo vystoupení mladé osmnáctileté písničkářky a muzikantky Terezy Balonové, vítězky soutěžního hudebního festivalu Porta 2018. Pouze za pomoci kytary a zpěvu se jí podařilo rozezpívat celé obecenstvo, které Terezu ochotně doplňovalo v refrénech jejích písní. Zazněly i její nejznámější skladby jako například „Zhasni den“ či „Neposloucháš“.
V přestávkách mezi jednotlivými účinkujícími předčítal tamější pan farář úryvky z knížky Oskar a růžová paní od Erica-Emmanuela Schmitta, ve které smrtelně nemocný chlapec píše dopisy Bohu. I pro všechny nábožensky nezaložené se může jednat o velmi přínosné a poučné řádky, takže jejich četba byla jistě namístě.
V podvečer svým energickým vystoupením rozproudil atmosféru houslista Michael Hejč, jenž vystupoval například i před vyprodanou O2 arénou. Originální styl mladého muzikanta, ve kterém kombinuje klasickou hudbu s moderním uměním, si vysloužil pořádné ovace.
Ve volném čase se všichni pohybovali venku mezi stánky s občerstvením a s různým místním zbožím. Tamější rodiny, které se podílely na organizaci, napekly mnoho sladkých dobrot, od klasických špiček a kremrolí až po místní speciality, jež mohl každý za symbolickou cenu ochutnat. Kdo neměl pomyšlení na sladké, zvolil klobásu, grilovaný hermelín nebo domácí bramborák. K tomu do druhé ruky nejlépe padlo točené pivo, či snad ještě svářené víno na zahřátí.
Výtěžek z dobrovolného vstupného a všeho prodaného posloužil k pokrytí nezbytných nákladů na organizaci a také na podporu projektu „Otevřená fara“, který má za cíl oživit místní chátrající farní budovu. (Více informací o projektu i o tom, jak můžete pomoci vy, najdete zde.)
Jelikož se jednalo o drobný rodinný festiválek, tak bezpochyby nemohl chybět program pro děti. Venku se mohly vyřádit na klasických pouťových „lodičkách“ (houpačky) a na originálním kolotoči.
Pomyslnou třešničkou na dortu se stalo závěrečné vystoupení dobře známé dívčí punkové kapely Zuby nehty, která působí na tuzemské scéně už více než třicet let. Kostel se při jejich prezentaci otřásal v základech a přítomní diváci se dostávali do varu. Na konci si vytleskali několik přídavků, které dovedly festivalový program ke zdárnému konci. Ti co zůstali nejdéle, dostali dobrodružnou příležitost zavítat do tmavé kostelní věže a pouze za svitu baterky si prohlédnout trojici zvonů. Jedná se o zvony původní, které nechal sbor vyrobit v roce 1881 ke stému výročí Tolerančního patentu.
U stánků pokračovalo veselí navzdory nevlídnému počasí až dlouho do noci. I v těch chvílích byla znát všudypřítomná romantická atmosféra horského kraje, která celému festivalu dodávala právě tu kouzelnou roztomilou příchuť.
Autor: Hynek Frýdl
