Exkluzivní rozhovor se sólistkou opery ND v Praze, paní Andreou Kalivodovou
Dobré ráno, dobré poledne, dobrý večer, pro někoho možná i dobrou noc, podle toho, kdy si pročítáte náš rozhovor.
Vážení a milí čtenáři, v dnešním virtuálním křesle pro hosta mám obzvláště velikou čest přivítat milého a také vzácného hosta. Naproti mně usedla mladá půvabná dáma s milým úsměvem a úžasným hlasem, kterým těší fanoušky nejen v České republice, naše přední mezzosopranistka, dnes však také manželka a maminka dvou synů, Adriana a Sebastiana, paní Andrea Tögel Kalivodová.
P.Č.: Paní Andreo, první otázka, jak se dá s určitou nadsázkou „ukočírovat“ váš život velmi úspěšné a tudíž i časově vytížené umělkyně, která je zároveň manželkou a maminkou dvou malých a krásných synů?
A.K.: Musím zaťukat, zatím celkem dobře. Je to ale náročné pro všechny, pro rodinu, i mé nejbližší okolí. Opravdu to není jednoduché, vše skloubit. První, co jsem musela udělat po narození svých dětí, naučit se lépe si organizovat svůj čas, být racionálnější a to se mi podařilo. Stíhat desítky koncertů, představení, pracovních a společenských setkání by ale nešlo bez pomoci a pochopení mého manžela, naší „hlídací tety“ a všech mých blízkých, kteří pomohou.
P.Č.: U žen, které se zabývají vrcholovým sportem, se všeobecně ví, že jim svým způsobem mateřství díky změnám v jejich organismu pomáhá? Jak je to u operních pěvkyň?
A.K.: No tak musím říci, že u mne to je podobné. Po návratu z mateřské dovolené se mi vždy zpívalo lépe, cítila jsem velkou chuť do práce, těšila jsem se na svůj návrat do divadla i na koncerty a i hlasově mi mateřství určitě pomohlo.
P.Č.: Velmi rychle jste po narození obou dětí s odpuštěním „naskočila“ zpět do světa operních domů, koncertních sálů a nahrávacích studií. Jste veliký perfekcionista, ono to v této nádherné, nicméně náročné profesi ani jinak nejde, jak to bylo nebo nebylo pro Vás, paní Andreo, složité?
A.K.: Jak jsem řekla, musela jsem hodně popracovat na sobě, radikálně změnit organizaci svého času, přehodnotit priority, znovu se hlasově dostat do plné formy, samozřejmě i shodit nějaké to kilo, které jsem na MD přibrala. Musela jsem také sama pro sebe získat pocit, že svoji práci dělám nadále na plno, spolehlivě, kvalitně a přitom jsem i dobrou matkou. Těžce bych nesla, kdyby mí kluci neměli hezké dětství a chybělo jim potřebné rodičovské zázemí.
P.Č.: Paní Andreo, Vy i Váš manžel Radek jako podnikatel jste oba velmi časově vytížení. Prozraďte, jak to stíháte, a jak vám ve vašem případě pomáhají prarodiče? Věřím, že si každou vteřinu, kdy můžete být spolu, neskutečně užíváte.
A.K.: Ano, je pravda, že jsme oba hodně vytížení. Ale oběma nám záleží na životě našich dětí, snažíme se skloubit svoji práci tak, aby děti byly maximum času s někým z rodičů. A máte pravdu, že si užíváme každé společné chvíle – jezdíme na výlety, zajdeme si do kina na pěkný film, na zajímavé divadelní představení, nepohrdneme dobrou sklenkou vína v příjemném prostředí. Babičky a dědy máme poměrně daleko, mají k vnoučatům hezký vztah, ale pro operativu musíme využívat především „hlídací tety“. Všem jsme vděčni, že to zvládáme.
P.Č.: A poslední otázka. Paní Andreo, na které operní představení, ve kterém účinkujete, byste naše čtenáře pozvala?
A.K.: Krásných představení je víc, ale kdybych měla zvolit jedno, pak by to byla moje srdeční záležitost – opera Carmen od G. Bizeta, kde na prknech Národního divadla v Praze ztvárňuji hlavní roli. Je to krásná opera a moc si toho vážím, že roli Carmen mohu zpívat právě v našem krásném Národním divadle
Autor: Přemysl Čech