„První kérky vznikly potají na pokoji internátu,“ uvádí umělkyně Hanuš v rozhovoru pro Urbanstage
Máme tu další ze série rozhovorů s tvůrci. Dnes je naším hostem Hanuš, mladá nadaná umělkyně migrující mezi mnoha obory.
Mohla bys nám prosím přiblížit sama sebe i svou tvorbu?
Jmenuju se Lucie Hanušová, od základní školy mě ale většina zná jako Hanuš. Jsem skoro 22 letá divná dredatá holka z Prahy. Živím se jako tatérka v Pražském studiu Ohmnia tattoo, ve kterém tetuji od podzimu 2018. S tetováním jsem začala v 18 letech ještě během studia na střední škole, z. Nejdříve jsem tetovala pouze ručně (handpoke) a o rok později jsem začala tetovat i strojkem. Našla jsem se v přírodních motivech, tenkých linkách, dotworku a abstrakci, ale nemám problém zkusit v mém stylu vytetovat skoro cokoliv. Pokud netetuji, tak ráda fotím, vytvářím abstraktní obrazy, starám se o svá zvířata, nebo venku obdivuju krásu přírody. Miluju kapradí, šeříky a hmyz.
Na instagramu tě mohou lidé najít hned pod několika účty. První z nich se jmenuje HANUSATKO, zde přidáváš fotografie ze svého běžného života. Všimla jsem si, že se věnuješ shibari. Mohla bys nám o tom říct něco více?
O shibari se zajímám a provozuji jej už více než 5 let. Jedná se o někdy až umělecké vázání vycházející z japonského stylu, které (alespoň v mém případě) převážně nemá sexuální podtext. Každé vázání je jiné a každý se může najít v něčem trochu jiném. Vázání nemusí být pokaždé bolestivé, ale i dost příjemné a pohodlné nebo estetické za účelem focení.
Jak se přitom ty osobně cítíš? Vážeš také, nebo se necháváš “pouze“ vázat?
Pro mě je vázání vždy hodně o emocích a důvěře. Snažím se posouvat své hranice a tak s riggery (označení pro člověka, který váže) zkouším i bolestivější a náročnější závěsy. Svět se zastaví, já se můžu pohrabat ve svých myšlenkách jiným způsobem než klasicky a nechat vše co se bude dít na riggerovi. Emoce u takového závěsu jsou různé. Od pocitu naprosté spokojenosti a štěstí až po strach a paniku. Aktuálně se něco málo přes 3 měsíce učím vázat na lepší úrovni i já jako rigger. Tady jsou mé zkušenosti z druhé strany výhodou, protože si dovedu lépe představit, co zrovna modelka kterou vážu prožívá.
Další tvůj profil je zaměřený na fotografie. Většinou se jedná o spojení přírody a ženského těla. Plánuješ u tohoto stylu zůstat, nebo by ses chtěla přesunout k něčemu dalšímu?
Jsem si jistá, že u spojení ženského těla s přírodou zůstanu, jen je pravděpodobné, že se v mé tvorbě budou čím dál více objevovat provazy. Ráda bych se časem dostala k focení žen pod vodou. V moři, v čistých jezerech nebo řekách…
Dalším profilem, který je mi znám, je hanus_tattoo. Věnuješ se jak handpoke tetování, tak tetování strojkem. Který z těchto stylů je ti bližší?
Baví mě oba styly. Ruční tetování mi přijde osobnější, tetovaná osoba vnímá každý jeden konkrétní vpich, nebzučí u toho strojek a pokud se dodrží hygiena, tak je možné tetovat klidně uprostřed lesa nebo na vrcholku hory. U strojku je ale více možností, je rychlejší a přesnější. Nejčastěji tetuju strojkem, ručně dělám převážně prsty a dlaně, které tímto stylem mnohem lépe drží, ale na přání není problém vytetovat ručně skoro cokoliv.
Jaké byly tvé začátky s tetováním? Věnovala si se předtím výrazně kresbě, nebo tě až zájem o tetování donutil kreslit?
Kreslím už od dětství. Na základní škole jsem chodila do různých výtvarných kroužků a vybrala jsem si volitelný předmět zaměřený na výtvarnou výchovu a dějiny. Snad všechny sešity jsem měla plné kreseb, věčně pokreslené ruce fixama a poslední roky základní školy jsem se začala zajímat o počítačovou grafiku. Následně jsem byla přijata na střední školu designu v Lysé nad Labem – obor grafický design. Dlouho jsem se o tetování zajímala až mě napadlo, že bych to mohla také zkusit. Ihned se mi ozvalo několik zájemců o tetování a postupně přibývali další a další…
Jak bys popsala svůj vlastní styl? Já si na první pohled všímám charakteristického stylu linek, přírodních motivů a abstrakce.
Můj styl se ještě úplně neustálil a je mi jasné, že se bude ještě dlouho formovat. Ráda bych ale zůstala u spojení tenkých divokých linek, dotworku a spojení čistoty s chaosem. Nejraději tetuju přírodní motivy, lebky, hmyz a abstrakce. V poslední době mě dost baví freehand, kdy se netvoří návrh předem, ale kreslí se speciální fixou přímo na kůži a podle toho se rovnou tetuje.
Přichází lidé také s požadavky na vytetování něčeho úplně jiného?
Dost často. Přiznám se, že stále mi tolik nejdou velké vyplňované plochy a barvy. A už když jsem tetovala první měsíce, tak po mě někteří chtěli třeba velké barevné realistiky a vyplňovačky. Nyní tomu není jinak. Tyto věci však odmítám a doporučuji třeba mé kolegy z Ohmnia tattoo.
Je náročné se v česku prosadit?
V této době už celkem ano. Mimo to, že máme v Čechách mnoho velmi dobrých profesionálních tatérů, tak každým dnem se tu objevují další tatéři, kteří si koupili sadu z aliexpresu a hned mají plno zákazníků protože jsou levní a dost často souhlasí s vytetováním čehokoliv, klidně i s věcí staženou z internetu nebo ukradenou jinému tatérovi.
Většina lidí má práce, které jim více přirostli k srdci než jiné. Máš i ty nějaké takové srdcovky? Něco, na co jsi obzvlášť hrdá?
Rozhodně! Spíš než oblíbené konkrétní kérky začínám mít oblíbené zákazníky, baví mě pohled na někoho, kdo má ode mě více věcí a moc se těším, až budu mít hotové první celé rukávy a další velké projekty! Ale abych vybrala pár kousků, tak třeba had Křovinář ostnitý, mořský ďas, zmoklý králík nebo třeba lebky šavlozubého tygra a triceratopse.
Mohla bys nám prosím popsat, jak probíhá proces od bookingu po samotné tetování?
Ideální je, pokud mi člověk hned v první zprávě popíše co nejvíce informací o požadovaném tetování. Pokud to je potřeba, dohodneme konzultaci, případně rovnou termín. Jednoduché návrhy tvořím většinou přímo před zákazníkem, složitější po zaplacení zálohy předem, většinou ale zákazník vidí návrh až na místě. Po odsouhlasení návrhu tetované místo oholím, vydezinfikuji, natisknu nebo ručně nakreslím návrh, připravím si pracovní stůl a jdeme tetovat. Když je hotovo tak si tetování vyfotím, zakryji jej folií a vysvětlím způsob hojení. A spokojený zákazník je na světě.
Posledním profilem který je mi znám, je hanus_bestiary. Zde zveřejňuješ fotky svých domácích mazlíčků, kteří nejsou pořád v našich krajích tak úplně typičtí. Jedná se o hady, gekony, různé druhy hmyzu a mnoho dalšího, u čeho často ani nevím, o co se jedná. Jak jsi přišla k tak exotickému zvířectvu?
Už jako malé dítě jsem vyrůstala v rodině plné zvířat. Chovali jsme jak typická domácí zvířata, tak různé hady, ještěrky, papoušky a hlodavce. Vždy mě fascinovala většina zvířat a hmyzu. Postupně jsme se skoro všech zvířat museli zbavit a já po letech opět zatoužila mít vlastního hada a gekončíky. Do mého života se vmísili další teraristi a milovníci hmyzu a já s nimi začala chodit na teraristické burzy. Postupně jsem začala zjišťovat co všechno ještě neznám a lze chovat. K hadovi, gekončíkům a pagekonovi pomalu přibyla spousta hmyzu. Aktuálně u mě lze najít mnoho druhů mnohonožek a isopod (včetně těch z naší přírody), šváby, kudlanky a strašilky. Měla jsem stonohu a nějaké pavouky a je jasné, že dost toho časem přibyde.
Děkujeme za rozhovor a budeme se těšit na další spolupráci!
