Slavnosti břeclavského piva opět zabodovaly, slíbený fotoreport zde!

Slavnosti břeclavského piva máme za sebou a přinášíme vám slíbený fotoreport.

Když jsme na festival dorazili, bylo hned znát, že je daleko lépe připravený než v loňských letech a že se poučil z vlastních chyb. Více místa na sezení bylo vítáno, protože celý den na slunci a na nohou je přeci jen namáhavý.

Co mi ale osobně přišlo jako nejlepší změna oproti minulým ročníkům, byl přechod na plastové vracející se kelímky. V loňských letech to vždy po pár hodinách na festivalu vypadalo opravdu ošklivě. Všude se válely plastové kelímky, často ještě s nedopitým obsahem. (Což samozřejmě není chyba organizátorů, ale návštěvníků.)

Tohle letos nehrozilo, jelikož kelímek si každý hlídal. Šetřilo se tak životní prostření a ještě k tomu byl čistý areál. Jediné co nám chybělo byl vlastní potisk kelímku s motivem festivalu – ale na tom se prý již do příštího roku pracuje.

Nyní již k samotnému programu. Když jsme na festival dorazili, zrovna na vedlejším podiu řádila kapela NighTeen SevenTies. Díky lepšímu rozvržení programu, zde již i takhle brzo byla řada návštěvníků.

Dříve měl festival problém s tím, že spousta lidí dorazila až v pozdějších hodinách na své oblíbené interprety. Letos ale hned na brzké odpoledne postavil na hlavní stage interpreta Xindla X, který nepochybně přitáhl řadu diváků a jeho vystoupení bylo jako vždy skvělým zážitkem.

Nášup muziky pokračoval s kapelou Cocotte Minute, kteří přinesli zas svou dávku originální tvorby. Mezi koncerty se také konaly soutěže o lístky na příští rok, které byly v pití piva na ex.

Nemohly chybět ani autogramiády, kterou měla například i kapela Rybičky 48. Ta následovala jako další na programu. Bylo zajímavé sledovat, jak se mísí fanoušci s tričky různých interpretů – a Rybičky 48 jich zde neměli málo.

Dalším kdo vystoupil byl David Stypka se svou kapelou Bandjeez.

Tvrdší muziku přinesla další kapela – Dymytry, která nepředvedla jen skvělou hudební show, ale také vizuální.

Pro jinou část publika zde následně také vystoupila kapela PSH, která se určitě nedá označit za nováčky ve svém oboru.

Nadále odlehčila celou atmosféru „taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 – Smíchova. Mig 21.“ – jak kapela sama uvádí na svých oficiálních stránkách. Tato část programu pro mě byla osobně nejzajímavější, už jen díky nadhledu a humoru, které v čele s Jiřím Macháčkem předvádí.

Další na programu byla československá banda John Wolfhooker. Kapela sama o sobě uvádí, že je složená ze čtyřech šílenců, žijících jen pro hudbu s cílem zachránit rock´n´roll.

Posledním interpretem na hlavním pódiu byla kapela Škwor, která se řadí do žánru nu-metalu. Pro zajímavost uvádíme, že Dymytry na tomto festivalu prohlásili, že oni jsou jediní, kdo ten den hraje pořádný metal. Souhlasíte, či ne?